- Cassovia ve 23:10 z Hlaváku
- Ráno: panorama Malé Fatry - vysoké kopce plné listnácu s oparem okolo nich
a po jejich upatí se trmacel nas vlak - cumela sem jak blázen
- pán - bývalý strojevudce nám popisoval pohorí okolo
- bydlíme v Borovnici na Strbským plese
- koupila sem si kloboucek a plastenku
- uz pojmenovávám nové názvy - Strbské pleso je Srbské pleso a predné Solisko
je skalisko, Zubacka je zubatka nebo jeste hur zubajda ajaj klasika
- dest pod chatou, schovavali sme se pod stromem
- ohrivacka na chate - caj
- plazeni se na vrchol po kamenech - uzasne vyhledy po obouch stranach
- na vrcholu konecne hezky, pak se zase prihnali mraky
- zpet po modré pres Furkotskou dolinu
- prekrásné údolí s potokem z Plesa, cesta klecím a kameny, staré stromy s lisejíky,
ptáci, koreny
- celý den se nad námi cestou protrhávali mraky
Cesta ubocim pres "kosodreviny" a horské luky. Pak zacalo kamení a
tím sme prolejzaly az na vrchol. Pod ním skoro horolezecké výkony.
Vrchol
Pod námi
- vpravo dolina s plesy
- vlevo kamení strme dolu
Pred nami kriz s knihou a razitkem.
Ja tam napsala: 11.7. '03, 3:30
Mlha prichazi od severozapadu
nejhezci vyhled je na severovýchode a
od jihu prichazí skaza
- lidi tam meli mobili a volali tu pamatnou chvili domu!
- slezla sem si na západní výbezek - skvelý výhled a hory tak blízko!
Ale pak se zatáhlo a ze západu prisla mlha a zacla být zima, tak sme sli dolu. Celou cestu se obloha roztrhala a svitilo vecerne odpoledni slunce. Skákali sme dolu po kamenech jak kamzici a bylo nam skvele.
- odpocinkovy
- prselo, takze seslo z Rysu i Wahlenbergových jezer. Nakonec výlet do Starého
Smokovce, pak pres Hrebianok na Sliezky dom.
Cestou nejdriv slunicko, pak se zatahlo - mlha, vítr - nejhorsí byl v doline
u Sliezkeho domu naproti vodopádu.
Super vecere - kure s ananasem zapeceny v sýru a jako zákusek meloun MNAM!
cíl Wahlenbergova plesa
Výstup po retezech podél vodopádu Skok do prekrásné údolí s mnoha plesy, masivy po obouch stranách a mechovým trávníckem s kytickami a kameny zpadaných z hor.
Dál vyšší náhorní plosina s dalšími plesy i plnými ledu a snehu. Byla tam zima a vítr, jakoby clovek splhal az na samy konec sveta. Nad námi se trhala obloha a svítilo slunícko.
Prechod pres Bystré sedlo k Vyššímu Wahlenbergovu plesu na vyšší plošine, pak
sestup k Nizšímu Wahlenbergovu.
- po jedné strane zelené odstíny, po druhé tmave fialové jak starý chrám.
Pred námi se otvíral pohled na svazující se dolinu a za námi mlha.
- odpocinkovy
- celý den pálilo slunce
- lesem s hodne penzisty
- po úbocí masivu s tmavými havraními skalami prorostlými stromy
- pak se pred námi rozevrel pohled na dolinu s Popradským jezerem dole a ledovci
za ním - Zlomisková dolina
Ze zacatku lesy, pak keriky s mnoha potucky - Mengusovská dolina
- pohled dozadu na nádherne nasvícené horní údolí s Hlinskou Vezí a Koprovským
Stítem, jakoby postríbrene paprsky svetla s hrou stinu a svetel zpod roztrhaných
mraku
- modromodrá jezera s vodopády Zabího potoka nad sebou, tvorící fialové stopy po zelenozlutých úbocích Zabí Veze a hrebenu Rysu
- kapitola sama pro sebe
- cokoláda se slehackou a kolác od snidane a pohodový chlapíci
- koupila sem si dve tricka
- ledovec pod chatou, sedlo s výhledem do Ceské doliny a dalsích dolin s plesy,
pak stoupání okolo kamenných mohylek a pak lidmi precpaný vrchol
- nádherný výhled na polskou stranu do Doliny Rybího potoka, odkud se valili
poláci
- na severní cesky strane mlha
- zdolala sem i výlez na druhý vrchol Rysu a citila se jako desnej king
- hodnotim jako 3. nejlepsi den
Cestou zpet pod Zabými plesy zasvítil pruh slunecního svitu spoza mraku akorát na Bastu a celá hora stríbrite zárila a nejvíc kamení vyschlých koryt potucku na upati - uchvatný!
Hodnotím jako 3.nejlepší a tímto odsouvám Rysy na 4. pozici. Az na 3 jsou,
kvuli 1 polovine, která byla hrozná.
- celý den slunce
- kamenitá cesta nic zajímavého
- stoupáky, klesáky a spousta nudnejch lidí
- strašlive zrasený Lomnický hreben od lyzování - vlastne kamenitý val a úplne holý
Lomnický štít
- krása, jak katedrála hor - okolo vršku závoj mraku, svazoval se ve stríbrité
udolí a po obouch stranách mel kamenné lode
- kamení, samé kamení všude od vrchu Huncovského štítu az po jeho upatí
- vypadalo to jak Zeme po Armagedonu - fascinující
- v mezerách rezavá tráva
- v horní polovine tmavé kamení jak chrlice na katedrálách shlízející dolu
- prekrásný výhled na Kezmarský štít - typické zlutofialovo zelené barvy a
stríbrná barva vyschlých koryt
- výhled na Zielene pleso s pozadím Jestrábí veze, Cerného štítu, Pyšného štítu,
Kolového štítu, Jehnecího štítu, Kozího štítu a jejich dolin
- výhled na východ na sveze zelené Belianské Tatry - kuzelovité zelené kopce
s sedivými cepicemi skalisek nahore a pod nima zarostlé zelené udolí táhnoucí
se dosiroka na sever
- videla sem kamzíka na 5 metru ode mne!
- kreslila sem abstrakce, skoda ze ne fixou - vylezla sem kvuli tomu na skalu
- prekrásný pohled na Kezmarský štít a štíty okolo - on byl tmave modrý a štíty
pod ním fialové a stríbritá koryta vod a celé se to lesklo pod mlzným závojem
svetla odpoledního slunce
- Velká svištovka okrová, šedivá
- štíty nad jezerem duhove stríbrité
- údolí Zeleného plesa - ruzné odstíny zelené
- odpocinkovy
- mlzný opar a poprchávalo celý den
- krásné koberce rezavé trávy s ostruvky kamenu a klece
- kvetiny
- obcas se odkryl i nejaky výhled
- po rameni Kriváne, pešinou zaríznutou ve svahu neupravenou a nezpevnenou
- cesta zdravým lesem, který dýchal
- úkryt partyzánu (nic moc)
- zdlouhavý ZIK-ZAKY
- prekrásný les pohádkový a tajemný
- v mlze vystupovali do popredí jednotlivé stromy s rukami jako paráty, byzardních tvaru, porostlých lysejníky a obalený kurou jakoby spatne padnoucí
- i ta mlha mela zelenavý odstín jakoby vycházející z tech stromu a pojila je jako pavoucí síte
- jak zlý zivý les Farngorn
Milka halušky a já pyrohy plnený bramborem a halušky napul
- opet pres noc
- kdyz se rozednívalo vše se zbarvilo do cervena a zem pokryla mlha i nad Labem
byli cáry mlhy a vedela sem, ze Praha je blizko
- zpívala sem si takovou písnicku :p
Do Prahy, do Prahy, jede rychlík z Ostravy,
nikdo nemá obavy, jestli dojede.
Nestaví, nestaví, vubec nikde nestaví,
kdo se mu postaví toho zajede!
Mašinka na cestu vesele si píská,
strojvudce topici mastné vlasy víská.
Kdo s nima pojede, vetru, dešti ujede,
pekne se projede a na case získá.
A kdyz uz sem u toho Mládka, tak tuhle sem si zpívala na Slovensku :).
Medvedi nevedí, ze turisti nemaj zbrane,
az jednou procitnou, pocíhají si nekde na ne.
Výprave v doubrave malý grizly ukáze se,
turisté zajisté rozutíkají se po lese.
Na pešine zbydou po nich tranzistoráky
a dívcí dreváky a drahé fotáky,
medvedi je v meste vymení za zlatáky,
za ty si koupí maliny, med, a slané buráky.
A na jare sem si zpívala tuhle :).
Urcite nejsem sportovní typ.
Papuce s dýmkou sluší mi líp
Pod vrstvou sádla ztrácí se kost,
pri koupi prádla zmítá mnou zlost.
Urcite nejsem sportovní typ,
obtíze velké delá mi shyb
není mi dána pohyblivost.
Jednoho rána rekl jsem si dost!
Me láká velice pochod Praha –Prcice
zakoupím si strevíce a hbite vyrazím.
Jsou plné pohody ty dálkové pochody
Bez chleba a bez vody já k cíli dorazím.
Urcite nejsem sportovní typ,
zapínám zvolna tepláku zip
zacínám dýchat, zacínám zít,
ted uz mi zbývá do Prcice jít.
A kdyz sme byli v Ceském ráji ve skalních mestech, tak sem si zpívala tuhle :), a to uz je fakt poslední! :p
Zavri svoje oci Hano rozvázalo se ti lano.
Padej trochu doprava, pod námi jde výprava.
Buch, tentokrát to dobre dopadlo.
Sehrálas jen turistum hrozné divadlo.
Je mi podezrelé Hano ze ti povolilo lano.
Ze jsi neco vypila? Málem jsi se zabila!
Ach, dríve, nez te vezmu do vezí
foukneš si do balónku, on te proverí.
Co bychom se báli na Prachovské skály, dudlaj, dudlaj, dá.
Do ceského ráje cesta príjemná je, dudlaj, dudlaj, dá.
Horolezci, horolezkyne, horolezcata
nelezte na skálu co je hodne špicatá
Spadnete do písku a svou rodnou vísku
nespatríte více, dudlaj dá.
Ivan Mládek HO!