Pod Boubínem
Spali sme v nem tri. Ve velkém dvoupatrovém kamenném ledovém dome. Kazdý
ve svém pokoji, sám.
Okny svítil dovnitr mesíc a osvetloval moji bdící bytost. Velký kulatý úplnek
na me koukal zpoza Boubína.
Kdesi na strese neco vrzalo a rachotilo a ja nemohla spat.
Privitala me Peta se svym milym usmevem a Milka v dobre nalade a jali se
me zasvecovat do taju toho velkeho domu.
"Tak tady mas prikryvky, tady si dej jidlo, tady je koupelna a tenhle
pokoj je volny."
Jo fajn s Petinou pritomnosti se mi zvedla nalada. Ale mela tu byt jen do
pondelka.
Tu noc sem sla spat brzy vycerpana z 3 hodinove skoro blinkaci cesty busem
a spala jak dudek.
"Víš co? Pujc si me kolo. My se budem dneska flakat po meste, tak aby si
se nenudila."
Ten den sem udelala novy rekord. Jeste nikdy jsem nejela na kole sama a jeste
nikdy jsem s nim neujela 30 km.
Vratila sem se pred patou totalne vycerpana a spalena, ale moje telo bylo
spokojeny z vykonane namahy.
Dvere byli ale zamceny.
Kolo sem odstavila u dveri a svalila se na travnik pred domem, neschopna pohybu
ani nijake aktivity na zahnani strasliveho hladu.
Po nejake dobe mi kdesy v hlave svitlo (to vite bez cukru to jde pomalu :p).
Ona ta Milka neni tak uplne hloupa. Ze by mi nechali klice nekde pobliz dveri?
Dosourala sem se ke dverim a jala se matozne prohledavat okoli. Byli tam!
Snedla sem porci vecere na dnesek a jeste na zitrek a svalila se na gauci
u TV a spokojene travila.
Ani sem nevedela, jestli si preju, aby se nekdo vubec vracel.
Za nejakou dobu se ozyvalo jeceni a pisteni a me bylo jasny, ze nova cast
vypravy dorazila.
"Ahoooj! Jak si se mela, co si delala, jeee ty si spalenáá" a vrazili
mi do rukou dalsi pridavky potravin.
Vecer probihal celkem vesele.
"My se budem dneska valet na slunicku. Nejvyse prochazka tak na hodinku."
Prohlasilo rezolutne zenske osazenstvo.
Tak sem sla za Zdenkem a vytahla ho na 25 km turu za Certovskymi stranemi.
Sla sem podle mapy, podle jakychsi neznacenych cest a bylo mi dobre.
Cil nasi cesty stal zato.
Byli to hluboke rokle zavate listim s rickou klikatici se dole a se skalisky
porostle mechem vycnivajicich po obou stranach.
Akorat me vecer boleli chodidla, protoze vsechny cesty byli bohuzel vyasfaltovany
a 20 km po asfaltu neni zadny med.
Vecer sme osameli. Jen ja, Zdenek a Milka.
Padla na me trudomyslnost.
Ráno Jarka rozhodla, ze tentokrat pojedu s nimi a vzala nas autem do Stach.
Tam si pro nas prijel jakysi pan rodak z Prachatic a nenapadlo ho nic lepsiho,
nez ze pojedem na Javornik.
Javornik! 10 let sem uz o nem neslysela a hlavne doufala, ze neuslysim.
Misto meho mladi. 8 let sme tam museli kazdej rok v zime i v lete na hnusny
podnikovy tabory.
Boze, jak ja to misto nesnasela. A ted sem se tam mela vratit.
Skoro nic se tam nezmenilo. Akorat rozhlednu prodlouzili o nekolik metru,
takze z ni bylo dokonce i videt.
Po prichodu k autu nastala debata co dal.
Milka se chtela prochazet a tak po odjezdu rodaka a spol. sem vyuzila prilezitosti
obhlidnout stara mista a vytahla je na mensi turu. Tak 8 km.
Zvedavost zvitezila.
Stoji jeste ta stara barabizna, co uz pred 10ti lety byla na spadnuti?
Jak to ted vypada v Ubyslavi a co louky, lesy a strane, ktery sem z nezcetnych
bojovek a soutezi znala skoro nazpamet?
Dum stal a dokonce se strecha naklanela min. Ubyslav byla stejna, strane taky,
akorat pribylo penzionu.
"Prava Sumavska krajina" rozplyvala se Jarka. "Dyt se na to
podivejte, kyticka!" nadsene ukazovala kamsi do polí.
"Ach ten vzduch, ta krasa, no takové prochazky bych brala cely tyden!"
dostalo se mi pochvaly.
Takze vsichni spokojeny sme naskakali do auta a Jarka nas zavezla do skvele
pizzerie ve Vimperku.
A pak uz zpatky na samotku na chatu.
Sesla sem si tech 7 km do Vimperka pesky a obhlidla jeste kus mesta a vybrakovala
Infocentrum.
Hehe ta pani se divila, kdyz sem tam vpadla a jediny, co me zajimalo bylo
co tam davaji zadarmo :p.
Mesto je prekrasny. Je cely na svahu a ma jeste stale takovy stredoveky starobylý
raz. Jako snad jediny mesto v Cechach, kde sem byla.
Nekdy bych brala to tam prostourat poradne, ale uz sem nemela moc casu. Ve
13:30 mi jel bus.
