Kracim po zemi z trosek a harampadi.
Kracim po zemi z rozvalin a suti.
Kracim po zemi betonovych placu.
Kracim po zemi hangaru a skladu.

Kracim po zemi stromu a krovin prikrivajici pomalu to, co kdysi bylo.
Kracim po zemi, kde vcera znamelo zitra, kde stopy minulosti srostly s budoucnosti.

K mostu ze zeleza zaliteho sluncem nadeje lepsich zitrku,
kde stretavam se s pritomnosti krasy neocekavanych okamziku.
Krasy chaosu neplanovaneho s tajemstvim neodhaleneho.

Tam chci zustat naveky - tam na tom moste ve ztracenem case zeme nikoho.