Smraka se.
Vahave kroky ctyr paru bot prichazeji od rozmlacenych, napul z pantu vypadlych sestimetrovych zeleznych vrat a rezonuji rozlehlym prostorem. Ze stropu pleskaji kapky vody a jejich ozvena se odrazi od betonovych sloupu a rozleha se spinavou, hnijici halou.
Obrovska kachlikova okna, velika jak kostelni vytraze, vpousteji dovnitr posledni zbytky denniho svetla a odhaluji nevzhledne steny, popsane azbukou a spinavou, slamou pokrytou betonovou zem. Diry v ni odkryvaji utroby garaze, ze kterych, jak po nedokoncene operaci, couhaji konce rozlicnych dratu.
Dosli doprostred mistnosti, smetli slamu na jednu hromadu a na jednu noc zabrali misto pro sebe. Tmu ohral plamen svicky a osvecoval tela pravidelne oddychujici lidi, kteri si dovolili pro tuto chvili nazvat tohle zdevastovane misto svym domovem.
Rano se probudili do mlhy a vkrocili do minulosti.
Prisli na krizovatku ctyr cest. Tahly se nekonecne do dali a davaly vybrat,
kterou cast jejich zdrasaneho uzemi se vydaji poznat.
Ruzne ostruvky barev vresoviste, kopecky drnu a trsu, a rozlehle plane tahnouci se do daleka, lemovane modrymi kopcemi na obzoru.
Zelezna kyslikova bomba couhala napul ze zeme. Kulaty otvor je otevreny a zve dovnitr. Odhrnuju car pavucin a odhaluju jeho tajemstvi.
Vedle je ztrouchnively, do zeme propadly domek s vyhlidkou do hliny. Strop ma tvar V a skrz skviry couha zemina.
Pred Bilou krychlovou budovou, vystavenou z bilych pevnych cihel se radi vojaci v zelenem.
Pusky pres ramena, pevne boty, jen ten plevel okolo tu scenu trochu kazi.
Na rozlehle plani se vedle sebe chouli bila staveni. Derava okna ziraji na prichazejici a vnitrky zeji prazdnotou a opustenosti.
Strepy, plisne, schnila prkna a vytrhana elektrika.
Ozyvaji se kroky nezvanych navstevniku. Pred patravyma ocima bezi odraz davne slavy:
Jejich usi slysi hovory sislave mluvy a jejich nosy citi kour cizich cigaret. Na pozadi hraje hudba stare sanzony a na rozhlehlou verandu lemovanou kvetinami sala teple slunce. Pod velkym schodistem je slyset motor aut privazejici masy vojaku a nablistene mercedesy nadute papalase.
Dnes je tu uz jen rozryta zem a kaluze vody se jen obcas rozceri v jejich zahybech.
Zeme nam vydala svoje tajemstvi a tak ulehcila trochu sve tryzni. Je cas opustit misto jedne minulosti a vse s ni spojene nechat za zady.