Hodne sem o tomto meste slysela, ale nikdy sem tam nebyla.
Nikdy sem jeste nepodnikla sama vylet na cely den do jineho mesta,
a tak jsem se rozhodla, ze je na case neco takového vyzkouset. A nelitovala jsem.
Nikdo po me nechtel, abych ho bavila nejakymi kecmi, nikdo me nenudil svymi, nikdo mi nerikal
kam jit a co vynechat, ani kdy je cas nejake misto opustit, a tak jsem se mohla soustredit pouze
na myslenky a pocity sve vlastni ...
Mala kaplicka az morbidne vyzdobena odzhora az dolu kostmi, pietne vysvetlena
jako "znameni brzke smrti a pomijivosti veci tohoto sveta".
Pro mne obrazem doby temneho stredoveku s jeho mysticnosti, zrudnosti, drasticnosti
a neustalou blizkosti smrti.
Tyto kosti byli sestaveny z morovych ran v Kutne Hore, kdy uz nemeli kde pohrbivat
- smrt byla vsude okolo.
Jako by v tom bylo obsazeny, jak malo znamenal lidsky zivot.
Nebo nedokazu pochopit mysleni cloveka, ktery si z kosti jinych lidi vyzdobi
kapli.
V teto dobe uz mame uplne jine mysleni. Kdyz zemre par lidi, tak uz je to
tragedie.
Tehdy vymrela tretina mesta - to uz asi sakra zmeni pohled na svet. Ale brousit
a lestit kosti a skladat je pak do obrazcu je i tak dost husty.
Cervene koberce, zdobeny nabytek, krasne predmety denniho zivota, pohodli,
mekkost, bezpeci.
Jak rozdilne asi byli pohledy na svet techto mestanu v 17. stoleti od spodiny
dole a od stredoveku?
Zivot v prepychu a pohodli oproti nouzi a hladu.
Jdeme ve vyvoji skutecne dopredu? A kam ten vyvoj vlastne smeruje? A co se
da jinyho v prepychu vlastne delat nez jednoho dne nudou chcipnout?
Ve stredoveku sidlo krale, pak starosty mesta. Zasedani mestske rady. Mincovna. Nyni mestsky urad.
Michali se tu zbytky goticke strohosti a poboznosti s obchodnickou mentalitou
mestanu po oficialni urednost soucasnosti.
Vystrelek nejakeho bohateho americana.
Ve sklepe nechal dat predmety alchymistu ze stredoveku a v prvnim patre meditativni
mistnost alchymisty s lebkou a rozevrenou knihou ve vyklenku.
Celkem zajimavy.
Lepsi, nez kdyby to dostal do rukou nejaky cesky tupec, ktery by to prestavel
nejlip na betonovou krychli.
Zatim nejkrasnejsi goticky chram co sem mela moznost videt.
Ta hra svetel s tichem a krasou stihlych gotickych vzper je ohromujici.
Oproti Svatovitske katedrale je o dost vzdusnejsi a prosvetlenejsi.
Vic sem uz za ten den nestihla. Jeden z nejlepe stravenych dnu v mem zivote.