Jeli sme jako obvykle v patek.
Vystoupili v nejaky jakysi vesnici, prelezli E55 a po pesince se vydali kolmo
k prehrade.
Par kilaku od ni, blizko u jakesi dalsi vesnice, sme se u lesa na louce ubytovali
a pozorovali romantiku zapadajiciho slunce.
Na tenhle vikend asi posledni.
Mohli sme se totiz vydat dvemi cestami - bud prehradu obejit severne, nebo
jit na jih.
Ja byla pro jizni variantu, ktera se nakonec ukazala jako lepsi, protoze u
te severni opravdu nebylo o co stat.
Ale o tom az druhy den.
Ted sme sedeli u ohynku a jako obvykle cumeli do ohne a mlceli.
Eva nam vysvetlovala zvuky prirody tehdy pro nas nove - jako stekot srny,
ktery znel jak vlkodlak, jeste umocneny naslednym stekotem psu z okolnich
vesnic. Nebo padani zaludu v lese pri kterym sem sebou vzdycky trhla a vydesila
se, ze k nam neco jde.
Pohoda, Evou nehnulo nic.
Druhy den sme se teda vydali severnim smerem. Nejprve kolmo k prehrade a
pak podel ni na sever.
Znacka uz tam nebyla, takze sme se obcas prodirali hustym podrostem, obcas
vrazeli do rybaru, nebo prochazeli chatkovou rekreacni oblasti ci autokempem.
Fakt odvaz.
Kdyz sme prosli tak pulku, objevila se na obzoru silueta Temelina a uz nas
az do konce toho dne neopustila.
Ach ty krasne kominy, jak ladnym jejich tvarum sme meli moznost se tak dlouho
podivovat!
A ty kourova oblaka! Jak fantaskni tvary kreslili na obloze!
Ach ta nezapomenutelna krasa!
Na severu prehradu pretinala hraz. No aspon neco zajimavyho pro ten den.
Pak zato nasledovala cesta z betonovych panelu rozrochnenou krajinou, kdy
silueta uzasnyho Temelina byla asi nejbliz, za silenyho vedra a smerovala
do vesnice Temelin.
Tam bych fakt chtela zit!
Mela sem takovy hlasky, jakoze podobny cesty jsou v okoli Prahy taky, a o
siluetach ani nemluve...
K veceru sme dosli k Purkrabci, kde si Eva nostalgicky zavzpominala na svoje
mladi.
Pro me to bylo spis misto, kde sem rezignovala a dala si ve fajnove restauraci
nic moc veceri.
Na zaver sme si dali vsichni tri skvely zmrzlinovy pohary :p.
Pak uz jen par kilasku na Karluv hradek, kde sme meli stravit noc.
Ja znicena z toho celyho dne sem neodolala a skocila do prehrady tak jak sem
byla - oblecena, nebot sem nemela plavky. Zula sem si akorat boty.
Dokonce sem zapomnela v kapse kratasu prachy a pak je lovila po vode.
Ale stalo to zato - super blazniva akce.
Druhy den sme uz smerovali na moji milovanou prekrasnou Hlubokou.
Bylo sileny vedro, vzduch doslova stal a tetelil se u zeme, nikde ani vanek,
zar salal odzdola, a tak kdyz sme sli okolo koupaliste, tak to Eva s Epem
zabalili a skoncili pro ten den tam.
Me ale tahlo neco jinyho.
Chtela sem vedet, jestli je Hluboka stale tak krasna, jak sem si ji pamatovala
z detstvi.
Byla.
Akorat ji majitel zacal barvit na ruzovo, tak nevim jestli priste jeste bude :p.
Vybrakovala sem jako obvykle kram se suvenyry a hned byla o dve stovky lehci
a dala si v mistni, celkem hnusny, ale zato levny, kavarne dva mlecny sejky
- mnam! Ty fakt sedly.
Pak sme uz jen dojeli busem(!) do CB a vlakem domu.
Z nej je akorat zajimavy to, ze kdyz sem se chtela zvednout, tak sem pulhodiny
zapasila, nez sem se odlepila od kozenky a po mne tam zustali dva mastny fleky.
Bylo narvano a vedro k padnuti...
Ale ne jinak se mi tenhle cundr fakt libil. Byl fakt uzasnej. Tak uzasnej,
az se mi o nem nechtelo hodne dlouho psat :p.